Radkovy obec
Radkovy
Drobečková navigace

Úvodní stránka > Zemědělství

Zemědělství

ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ V OBCI

J. V. Sládek: Rodné brázdy v šíř i dál.

Rodné brázdy v šíř i v dál, co mi vás jen Pán Bůh přál,
co se já vás naoséval, naoral!
Až té trávy neseté, na mém hrobě rozkvete,
čí pak vy, mé rodné brázdy, budete?

Kdo tu bude u vás stát, kdo vás bude míti rád,
kdo k vám přijde, rodně brázdy, zaorat?
Rodně brázdy v šiř i v dál, rád bych potom z hrobu vstal,
říct mu, aby jako já vás miloval!

Od onoho památného roku 1848, kdy byla zrušena robota, mohl sedlák věnovat všechny síly jen svému statku, mohl lépe pečovat o své hospodářství a zvelebovat je. V té době měla velký podíl na šířeni zemědělského pokroku již dříve založená Moravská hospodářská společnost. V ní byl počátek zvelebovací a osvětové činnosti v zemědělství na Moravě. Ale šlo to přece jen velmi pomalu, protože průmysl, pokud jaký byl, nevyráběl pro zemědělství v té době dosti nářadí a strojů. Až později, v letech Šedesátých minulého století, se začaly budovat silnice, později železnice. Ještě později vznikaly svépomocné rolnické podniky - cukrovary, lihovary, peněžní ústavy, továrny na hospodářské stroje a nářadí, továrny na výrobu strojených hnojiv, mlékárny; to všechno přispívalo velkou a podstatnou měrou rozvíjejícímu se hospodářskému pokroku.

Také obyvatelé naší vesnice, jak lze sledovat v pamětních záznamech, přizpůsobovali se nové době a potřebám. Pole, která doposud obdělávali jen primitivním nářadím (dřevěné brány se železnými hřeby, slabý pluh s dřevěným hřidelem, obilí se mlátilo dřevěným cepem, ručně se selo i seklo), začali pečlivě obdělávat výkonnějším nářadím železným. Ke konci minulého a začátkem tohoto století začaly se pořizovat secí stroje a mlátičky (vytřípačky), kde jen sláma vycházela odděleně, kdežto obilí, plevy a úhrabky šly dohromady a teprve dodatečně se zrno čistilo na řešetě a pomoci dřevěné lopaty, vějačky, kterou se házelo proti větru. Mlátičky byly poháněny žentoury s dřevěným trámem, za nějž tahaly dokola koně, nebo i krávy. Byly také na ruční pohon. Později se kupovaly čistící mlýnky (fukary) a sečkovice. Dříve byly na dělání řezanky kosiře, které se šlapaly nohou. Sečení hrabicí nahradily žáci stroje. Scelovala se pole, spojily se úzké parcelky ve větší celky. Pozemky se potom lépe obdělávaly a dávaly větší výnosy. Mokré pozemky hospodáři odvodňovali.

Chovalo se více dobytka a tím také stouply tržby. Tenkrát ještě byl nepostradatelným pomocníkem v hospodářství kůň. V obci se chovalo v některých letech více koní než hovězího dobytka. Na půlláně či na gruntě byli celoročně zaměstnáni 1-3 služební. Sedláci budovali a upravovali nejen obydlí, ale i hospodářské budovy. Stavělo se napřed z nepálených cihel (vepřovic), později z cihel pálených. Mnozí si cihly sami dělali a také je v kozlech vypalovali (Nádbraní, Padělíky, za humny).

Tento vzestup a rozmach v zemědělství byl na čas zabržděn první světovou válkou r. 1914 - 1918 - Většina mužů odešla do války, hospodářství vedly ženy, jimž pomáhaly dorůstající děti.

Do první světové války odešlo 43 radkovských občanů; z války se nevrátilo 5 mužů, 1 zemřel po návratu, dva se vrátili jako legionáři.

Po válce, za první republiky, od r. 1920, nabyl hospodářský pokrok i v naší obci dosud nebývalého rozmachu. V r. 1921 byl do obce zaveden elektrický proud. Téměř do každého stavení vedla elektrická přípojka na světelný i motorový proud. Tím se stalo, že petrolejové lampy byly vyměněny za elektrické žárovky a žentourový, nebo ruční pohon nahrazen elektrickým motorem.

Bude jistě zajímavé připomenouti, že se mechanizovalo, elektrizovalo a vybavovalo nejdříve hospodářství a teprve pak domácnosti. Nebylo to sice všeobecné, ale dobří a prozíravější hospodáři v tom viděli základ pro další budování. Mnozí všem těm novotám nedůvěřovali, vyčkávali, až jak se to či ono osvědči, ale potom ostatní těžko doháněli. Byly nakoupeny různé nové a dokonalejší stroje. Od r. 1925 do r. 1950 bylo pořízeno 10 čisticích mlátiček (dříve dojížděl do obce vymlátit obití parním strojem p. Daněk, strojník z Dřevohostic), kupovaly se šrotovníky, okružní pily na řezání dřeva, čerpadla na vodu i na močůvku atd. V dolní části obce byl vybudován r. 1905 samočinný vodovod ze studny od Č. 7 a ze zahrady č. 10.

Také polní práce se mechanizovala dokonalejšími stroji a nářadím, jako byly hrabačky, obracáky, vyorávače na řepu a brambory, různé plečky a kultivační nářadí. Světová hospodářská krize r. 1928 - 1937 však způsobila potíže v hospodaření a přivodila zadlužení rolníků. Překonali ji jen ti nejzdatnější.

Ani domácnosti však nezůstaly zanedbány. Stopy pokroku a mechanizace byly i zde znatelný. Práci ulehčily a uspíšily elektrické vařiče, žehličky, vysavače, kamna, sporáky a jiné elektrické spotřebiče. Od r. 1929 je slyšet v bytě již také rádio.

A zase druhá světová válka v letech 1939 - 1945 ochromila potěšitelný hospodářský rozvoj.

Těžká doba protektorátní poroby přinesla celému národu velké strádání a útrapy. Průmyslové zboží, textil, obuv, potraviny a jiné spotřební zboží zmizely z trhu a všechno bylo přiděleno na lístky a poukazy. Protektorátní příděly zemědělských potřeb a hlavně strojů zemědělství neprospěly. Ale modernizace, mechanizace a přizpůsobování se nejnovější době a potřebám, na vesnici ani za války zcela neustrnulo. V r. 1943 byla zavedena u některých rolníků kontrola užitkovosti a dědičnosti u hovězího i vepřového dobytka, ale v r. 1946 akce zanikla.

Dřívější scelování, související s regulací potoka Radkovky, přes celý radkovský katastr bylo zahájeno v r. 1936 a dokončeno bylo v roce 1937.

V roce 1943 započalo scelování pozemků na celém radkovském katastru a bylo dokončeno v r. 1947. Do scelování bylo zahrnuto 249 ha 69 arů 36 m2 pozemků, v odhadnuté ceně 6 323 486,20 Kč. Náklady scelováni byly vyčísleny částkou 1 469 911,55 Kč, tj. 5 886,86 Kč na 1 ha. Obec ale obdržela od státu subvenci ve výši 358 911,55 Kč, takže se skutečně zaplatilo jen 1 111 000 Kč, tj. 4 700 Kč/ha, nebo-li z 1 měřice 940 Kč. Přesto, že pozemky po scelování byly předány jednotlivým majitelům již v roce 1946, poslední splátky na scelování byly zaplaceny až v roce 1954. Za scelování pozemků zemědělské usedlosti, kde bylo 13 ha 80 a 47 m2 zem. půdy, zaplatil majitel 64 870,80 Kč. Uvedený přiklad názorné ukazuje, jakým finančním zatížením bylo scelování pro každé hospodářství. K tomu je třeba dodat, že tato nákladná investice, kterou místní zemědělci uskutečnili, pro zvýšení rentability hospodaření, nesplnila již svůj účel. Dříve než se mohly projevit výhody scelování, přišla v 50. letech kolektivizace zemědělství a tento plolitický zásah do soukromého vlastnictví, úplně změnil život vesnice.

K obdělávání půdy i při dopravě slouží v poslední době traktory. Při sklizní plodin žací samovazy, kombajny, výfuky na seno, slámu í plevy, výfukové řezačky, zrnomety na obilí atd. Vozy s ráfovými koly jsou nahrazovány "gumáky", tj. vozy, které mají kola na kuličkových ložiskách a místo železných ráfů mají gumové pneumatiky se vzdušnicemi. Mají nosnost 25-50 q.

Peněžní reformy v r. 1945 a 1953 byly pro mnohé občany velmi citelným postihem, ze kterého se mnozí zemědělci těžko vzpamatovávali. V r. 1952 byli prodáni obecní býci a zavedeno umělé oplodňování krav i jalovic (inseminací).

V r. 1952 je v obci ustaveno jednotné zemědělské družstvo, ve zkratce JZD. Ale v činnost bylo uvedeno až po založení družstva 3. typu v r. 1957. Přesto, že v některých krajích byla JZD založena již několik roků předtím, v naší obci do r. 1957 všichni zemědělci hospodaří soukromě na svých pozemcích. Stoupající požadavky na zemědělskou výrobu způsobily, že někteří zemědělci v obci nedokázali splnit své povinnosti v předepsaných povinných dodávkách k zajištěni státního plánu pro výživu národa. Vláda čs. republiky doporučovala již od r. 1949 zakládání JZD ke zvýšení zemědělské výroby. Od začátku května tohoto roku začali do naší obce dojíždět političtí i veřejní pracovníci z okresu, přesvědčovat zemědělce ke vstupu do JZD. Bylo třeba hodně úsilí a mnoha návštěv u některých zemědělců, než se je podařilo získat. U většiny zemědělců bylo rozhodování těžké, vždyť celý život oni i jejich předkové hospodařili sami na svém a teď se měli odhodlat ke společné práci. Proto se nemohli dlouho rozhodnout. Až 22. května 1957 při ustavující schůzi JZD vstoupilo do družstva několik větších i menších zemědělců a 8 žen, jejichž manželé jsou v jiném zaměstnaneckém poměru. Celkem bylo získáno 105 ha zemědělské půdy a 35 členů. Do r. 1960 vstoupili do JZD všichni zemědělci se svými zemědělskými závody, kromě 3 zemědělců s menší výměrou půdy. Stav členů JZD tím stoupl na 62 a výměra půdy na 215 ha. Dříve scelené pozemky byly arondací sceleny v hony o výměře 10-20 ha, aby se snadněji obdělávaly novými mechanizačními prostředky. Roku 1960 byl vystavěn nový kravín pro 97 kusů dojnic a pro výkrm vepřů byla adaptována na výkrmnu stodola v č. 16. Při obděláváni pozemků a vůbec při rostlinné výrobě na velkých honech uplatňují se velké stroje a moderní zemědělská technika, technologie a véda. Co v dnešní době začíná ohrožovat zemědělský rozvoj, je nedostatek pracovních sil, poněvadž mládež od zemědělství utíká do průmyslu a jde-li do zemědělství, nerada přijímá práci manuální nebo při obsluze dobytka.

Během r. 1966-67, vystoupili z JZD 2 členové, majitelé hospodářství o výměře 1,27 ha a 10,06 ha zemědělské půdy a začali hospodařit soukromě na svých pozemcích.

Protože při společném hospodaření odpadly náklady na údržbu a vůbec na provoz soukromého hospodářství, mohli si občané opravovat obytná stavení a vybavovat domácnosti. Jsou případy, že některé hospodářské budovy se zřítily, poněvadž byly zchátralé a nikdo je neudržoval, když již nesloužily svému účelu.

Vzrůstá osobní blahobyt. Lze to pozorovat z toho. že do roku 1970 je v obci 8 osobních automobilů, 7 pionýrů, 5 mopedů a 33 motocyklů. Celkem 53 motorových vozidel. Lze také říci, že občané ve velké míře využívají stoupajícího technického pokroku a mechanizace. V domech je vidět pěkný moderní nábytek, téměř v každé domácností je samočinný vodovod, nebo elektrické čerpadlo na vodu, jsou zřizovány i koupelny. K tomu je třeba připočítat ještě asi 43 elektrických praček, 22 elektr. chladniček, 50 radiopřijímačů a 39 televizorů. Ve 4 domácnostech je zavedeno ústřední či etážové topení.

V r. 1973 se JZD se šesti okolními družstvy sloučilo v jedno se sídlem v Dřevohosticích. Většina polních cest byla rozorána a byly vytvořeny větší polní hony, některé o výměře až 100 ha. V r. 1974 byly dostavěny v Radkovách 2 porodny pro prasnice, každá pro 350 prasnic. V r. 1975 byly k JZD připojeny další dvě obce - Bezuchov a Oprostovíce. Zároveň bylo přejmenováno na JZD 30. výročí osvobození. Výměra pozemků vzrostla na 2500 hektarů. V r. 1987-88 byl postaven seník. R. 1989 byl zhotoven asfaltový povrch cest okolo výkrmny, poroden i kravína. V r. 1990 byl kravín přestavěn na výkrmnu vepřů.

Od r. 1991 už všechno obilí i na malých plochách i samostatně hospodařící rolníci sklízejí kombajny. Pole jsou obdělávána traktory. V obcí je jenom 1 pár koní. Většina občanů má také malé motorové sekačky na sečení trávy. Kosa už se používá jen velmi málo a to jen na místech, kde se nedá použít motorová sekačka. V obci jsou v soukromém držení 3 kombajny na sklizeň obili a 1 na sklizeň cukrovky a 16 traktorů (starších).

V  r. 1992 bylo družstvo transformováno na ZD vlastníků. O vrácení majetku požádali jenom Pavel Bělánek - 30 arů pozemků, Václav Benda - 43 arů, Stanislava Hanulíková - 2 ha a Jana a Eva Janáčkovy -12,70 ha.

V  r. 1966 nakoupili obyvatelé v prodejně potravin zboží za 470.138 Kčs a v pohostinství za 145.577 Kčs. V r. 1969 nakoupeno v prodejně potravin zboží za 519.441 Kčs a v pohostinství za 189.254 Kčs. Do místního hostince dochází také občané ze Lhoty, poněvadž tam hostinec
nemají. Textil, oděvy a obuv se nakupují v Dřevohosticích, v Bystřici p. Host., v Přerově a jinde.

K 1. 1. 1970 je v důchodovém zabezpečení 50 občanů, kteří pobírají měsíčné celkem 28.159 Kčs. Podle toho je možno soudit, že životní úroveň obyvatel naší vesnice je uspokojivá.
V  roce 1995 je v obci 40 důchodců. Od r. 1991 jsou starobní důchody zvyšovány podle roční míry inflace.

V  r. 1976 byl v naší obci proveden zkušební vrt, kterým se měla zjistit možnost výskytu nafty. Bylo dosaženo hloubky 1900 m.

Od r. 1976 dojíždí do naší obce pojízdná pošta. Je to automobil, který dováží poštu do okolních obcí a jeho osádka vyřídí i záležitosti, se kterými bylo nutno chodit na poštu.