Radkovy obec
Radkovy
Drobečková navigace

Úvodní stránka > Kultura

Kultura

KULTURNÍ ŽIVOT NA VESNICI

Jak již vzpomenuto, byli obyvatelé naší vesnice po radu let různého náboženského vyznání; později se ustálilo v obci náboženství římsko-katolické s příslušnosti do farnosti řim.-katol. v Dřevohosticích. Putovali hodně na posvátnou horu Hostýn, jejíž kostel zasvěcený Panně Marii je pěkně vidět ze středu naší obce i z celého katastru. Podnes téměř z každé rodiny někdo jednou i vícekrát do roka vykoná pouť na Hostýn. V duchu tohoto smýšlení byla v r. 1872 postavena uprostřed návsi prostorná kaple zasvěcená sv. Dominiku, s věži, na kterou byl zavěšen zvon, jenž byl dosud na dřevěné zvoničce na návsi před rychtou č. 22. Kaple je občany stále udržována ve vzorném pořádku. Když dne 13. srpna 1957 větrná smršť strhla věž, která při pádu zničila střechu na kapli a poškodila i kříž stojící u kaple, občané zase vlastním nákladem všechno znova zbudovali. Dokladem a viditelným důkazem náboženského smýšlení jsou kříže a sochy svatých.

Na návsi u kaple stojí kamenný kříž, dar rodiny Chytilovy z č. 9 (z r. 1865). Hned za vesnicí směrem do Dřevohostic stojí kamenný kříž - dar rodiny Baďurovy z č. 18 (z r. 1901) - konává se u něho rozloučení se zemřelými spoluobčany při jejích pohřbu.Kříž byl v roce 1919 poškozen nočním pachatelem.

Na dolním konci vesnice u potoka stojí kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, dar rodiny Jemelkovy z Č. 16 z r. 1900, za vesnicí směrem k Bystřici stoji kamenná socha P. Marie s nápisem "V upomínku na léta první světové války 1914 - 1918", dar rodiny Foukalovy z č. 24 z r. 1921. V tom směru v poli u remízu stojí kamenná socha sv. Josefa, pořízená v r. 1936 přičiněním Josefa Trefilka z obecního domu č. 41, za přispění místních občanů; za mostem pod vesnicí stojí kamenná socha sv. Josefa, dar rodiny Repatých z Dřevohostic v upomínku, že se na tomto místě na motocyklu smrtelně zranil jejich dvacetiletý syn Josef Repatý dne 16. května 1948 (ještě téhož dne zemřel v nemocnici v Přerově).

V pamětních záznamech městečka Dřevohostic se dočteme, že již v letech 1561 byla tam zřízena škola. Jistě není pochyby o tom, že když obec Radkovy patřila k panství dřevohostickému, i k farnosti, že tam patřila i ke škole. V r. 1789 radkovští platili na vydržování rektora při škole v Dřevohosticích jak naturáliemi, tak i penězi podle počtu žáků.

Ze Lhoty Radkové chodily děti do školy v Blažících. Bylo to jistě obtížné pro dětí docházet do školy v čas nepříznivého počasí do vzdálenější obce, a proto se občané z Radkov a Lhoty Radkové dohodli na společné výstavbě jednotrídní obecné školy v Radkovách. Na žádost občanů obou obcí bylo povoleno Zemskou školní radou, výnosem ze dne 14. 4. 1895, č. 1269 zřízení veřejné jednotrídní školy obecné v Radkovách. Stavební místa pro školu byla navrhována čtyři. Při komisionálním ohledání dne 20. 9.1895 bylo vybráno místo na prostranství obce Radkov naproti staveni č. 12 a 13. Na tomto miste byly zahrádky, které patřily kČ. 12, 13, 14 a 19. Stavba povolena dne 29. května 1896 a hned bylo započato se stavbou, poněvadž stavební materiál byl již dříve připraven. Ještě téhož roku, 8. prosince, začalo v nové škole vyučování. V r. 1908 byla provedena přístavba a škola rozšířena na dvoutřídní.

Stánek kultury byl zbudován nejen pro tehdejší obyvatele, ale i pro příští pokolení. Škola plnila své poslání až do r. 1959. V tomto roce se ve školství udala významná událost, avšak nijak radostná. Jelikož v posledních letech počet žáků každoročně klesal (v r. 1957 21 žáků, v r. 1958 18 žáků a v r. 1959 16 žáků) a v příštích letech ukazuje se stále nízký, rozhodl školský odbor při ONV v Holešově školu v Radkovách přechodně uzavřít (na 2-3 roky), než by počet žáků stoupl zase na 20. Nutno dodat, že v té době se ve škole v Radkovách vyučovalo jen v jedné třídě a že žáci vyšších ročníků docházeli do osmileté střední školy v Dřevohosticích. Od 1. září 1959 žáci i s vyučujícím přešli na osmiletou střední školu v Dřevohosticích. Veškeré školní zařízení a inventář školy byl přemístěn do učebny a protokolárně předán koncem roku radě MNV v.Radkovách. Ředitel školy Antonín Bezděk - téměř po desetiletém působení na této škole - odchází koncem roku do Bystřice pod Hostýnem. Do školy v Dřevohosticích jsou žáci dováženi i nazpět domů odváženi autobusem. Po 63 letech přestává naše škola sloužit účelu, pro který ji naši předkové s láskou a horlivostí pracně vybudovali.

V dnešní době je již budova bývalé školy hodně přestavěna. V roce 1950 byl přemístěn hlavní vchod a přistavěn nový kabinet, vestibul a záchody. V r. 1969 z jedné učebny a obytné místnosti upravila prodejnu Jednota, lidové spotřební družstvo v Hranicích. V jiných místnostech jsou kanceláře MNV a JZD. Druhá učebna slouží jako kulturní místnost. Je v ní postaveno stálé jeviště. V kabinetě je umístěna vzorná lidová knihovna.

Snaha po nabytí většího vzdělání a získání širších rozhledů projevuje se tím, že mladí lidé se nespokojují jen se základním vzděláním, ale odcházejí na studie; studují na středních a vysokých školách. Z naší obce vyšli 3 řím.-katol, kněží, 1 doktor asistent na Universitě Karlově, 1 právník, 1 báňsko-hutní inženýr, 1 architekt inženýr, 1 inženýr-agronom, 4 liter, učitelé a 1 liter, učitelka. Hodně našich občanů získalo kvalifikaci na různých učilištích. K odbornému zemědělskému vzdělání sloužily odborné zimní a střední zemědělské školy, později technické a vysoké školy zemědělské. Pro náš kraj měla význam zemská zimní hospodářská škola v Dřevohosticích, postavená v r. 1912 a střední technická zemědělská škola v Přerově, které absolvovalo i z naší obce hodně zemědělského dorostu.

Politický a spolkový život se u nás začal probouzet od poloviny minulého století, ale nejvíce po první světové válce od r. 1919.

Jako první společenské sdružení se uvádí spolek místní mládeže - divadelních ochotníků, založený koncem minulého století. Neměl ovšem stanovy ani organizační vedení. Prvním představením byl Kříž u potoka. Hrálo se v místním hostinci na jevišti vypůjčeném z Bezuchova. Jako výborní herci jsou uváděni bratři Vymětalikové, Melichar, Ludvík a Františka Mikešková, František a Marie Krylovi, Metoděj a Filoména Ležákoví, Innocenc Mikeš - kapelník, a jiní ochotníci, narození vesměs v 80. letech minulého století. Hrály se divadelní hry: Černý kříž v lese, Poklad, Lumpaci vagabundus a jiné. Později, hlavně za první světové války, činnost upadla; až po převratě, když se poválečné poměry začly tříbit, bylo v r. 1920 ustaveno Divadelní sdružení; sepsány stanovy o spolku nepolitickém, sdružujícím ochotníky obojího pohlaví od 14 let. Poněvadž jeviště zakoupené v Bezuchově bylo již velmi chatrné, bylo pořízeno jeviště nové z výsledků divadelních činností a za přispění místních občanů. Tento spolek se slibně rozvíjel, sehrálo se mnoho her; kromě toho se udržovaly, cvičily a prováděly národní slavnosti, staré zvyky jako Záhorská svatba, Dožínky, Stínání berana, Kácení máje, Vodění medvěda, Národní tance, Moravská i Česká beseda aj.

Přesto, že počátkem tohoto století nebyla v naší obci založena žádná politická organizace (strana), přece občané už byli z novin informováni o zrodu různých politických seskupení a podle svých úvah a názorů se přikláněli k tomu či onomu politickému programu. Za první republiky, od r. 1920, když se politika začala šířit po venkově, byly politické organizace ustaveny i v naší obci. Tak byla politika zanášena i do divadelního spolku mladých, který tím hodně trpěl a zájem o prospěch spolku upadal. Spolek vlastně ani nebyl likvidován, ale když byl v r. 1938 založen Sbor dobrovolných hasičů, přešla veškerá osvětová a tedy i divadelní činnost na tento sbor. Je jistě záhodno poznamenat, že za doby německé okupace, kdy byla naše národní a kulturní činnost omezována a zakazována, hasičský sbor byl jediným, který toto poslání plnil.

Po osvobození naší vlasti v druhé republice byly zřízeny při MNV místní osvětové komise (rady), které řídi veškerou osvětovou činnost v obci.

Politické strany vyvíjí činnost již po 1. světové válce. V r. 1920 při volbách do Národního shromáždění jsou zaznamenány tyto výsledky: čsl. strana lidová - 62 hlasy, repub. agrární - 27 hlasů, nár. socialistická - 4 hlasy, soc. demokratická - 5 hlasů, živnostenská - 2 hlasy, komunistická strana -1 hlas.

Velkou měrou k rozvoji kulturního života obyvatel jistě přispěla místní knihovna, založená v r. 1904 z pozůstalosti místního rodáka dp. P. Aloise Ležáka, vikáře v Olomouci. Ve svém posledním pořízení odkázal pro školu v Radkovách Ottův naučný slovník v ceně 357 K a pro obec 200 knih v úplně dobrém stavu. Tak byla založena jeho zásluhou obecní knihovna. Knihovní rada ustavená při obecním zastupitelství se starala o údržbu a pořizování nových knih z obecni pokladny a z poplatků čtenářů, kteří si knihy vypůjčovali.

V dnešní době je obecní knihovna přejmenována na Lidovou knihovnu; pod dozorem Osvětové rady při MNV je vedena p. Františkem Pluskalem (místní důchodce). K 31. 12. 1966 čítá knihovna 1.091 svazků. V r. 1966 obdržela knihovna za vynikající práci nejvyšší knihovnické vyznamenání, a to diplom a štít s označením Vzorová lidová knihovna. Mimo to obdržela knihovna poukaz na nákup literatury v hodnotě 2.000 Kčs. V r. 1965 navštívila naši lidovou knihovnu exkurse kulturních a osvětových pracovníků v knihovnictví okresu Přerov, a r. 1966 zde byl autobusový zájezd knihovníků západoslovenského kraje, kteří zavítali do vyznamenaných lidových knihoven okresu Přerov.

Po odchodu Fr. Pluskala převzal vedení knihovny v lednu 1970 Břetislav Kratochvíl. Ale ještě téhož roku v listopadu převzal knihovnu Josef Zatloukal, který byl vedoucím do r. 1978. Od tohoto roku je vedoucím knihovny Milada Huszerová. V té době bylo pravidelných čtenářů 48 z toho 20 dospělých a 28 z řad mládeže. Za jeden rok si z knihovny vypůjčili průměrně 1225 knih a 560 časopisů. V současné době je v knihovně 1291 knih. Od r. 1957 dojíždí do obce putovní kino. Veškerá místní osvětová činnost je citelně oslabována tím, že v každé domácnosti je rádio a později televizor.

Spolky a politické organizace v obci v roce 1970 jsou: Komunistická strana Československa (KSČ), Československá strana lidová (ČSL), Svaz čs. požární ochrany (ČSPO), Svazarm, Výbor žen, Československý červený kříž (ČsČK), Svaz čs.-sovětského přátelství (SČSP) a Myslivecká společnost.

V roce 1971 se v naší obci slavilo význačné výročí a to 600 let od jejího založení. Na počest tohoto výročí byly uspořádány ve dnech 24. a 25. července 1971 oslavy se "Sjezdem radkovskych rodáků". Z bohatého programu oslav jsou uvedenyjen některé akce: koncert na návsi, výstavky, mše svatá v místní kapli, aplikační cvičení požárních sborů, taneční vystoupení dětí na výletišti, zahradní výlet. Oslavy se velmi vydařily z těch důvodů, že po oba dny bylo krásné počasí a dále, že na oslavách se podíleli všichni místrTí občané a že na těchto oslavách se zúčastnilo hodné radkovskych rodáků a dalších návštěvníků z blízkého okolí.

Po převratných událostech v listopadu 1989 se v listopadu 1990 konaly volby do obecních zastupitelstev. V naší obci volili občané 9 členů OZ. Do voleb kandidovaly 4 politické strany a hnutí. Politické hnutí členů Zemědělských družstev se šesti kandidáty, Československá strana lidová se třemi, Hnutí za samosprávnou demokracii, Společnost pro Moravu a Slezsko s pěti a KSČM se dvěma kandidáty. Politické hnutí členů ZD dostalo 335 hlasů, ČSL 174, HSD-SMS 232 a KSČM 68 hlasů. Zvoleno bylo: za Politické hnutí ZD 4 kandidáti, za ČSL 2, za HSD-SMS 2 a za KSČM 1 kandidát. Po těchto volbách přestaly existovat místní národní výbory a každá obec si volila své obecní zastupitelstvo se starostou obce.

V dalších volbách v r. 1994 kandidovala KDU-ČSL s pěti kandidáty a Hnutí zemědělců se šesti kandidáty. KDU-ČSL obdržela 281 hlasů, Hnutí zemědělců 455 hlasů. Z kandidátů KDU-ČSL byli zvoleni 3, z Hnutí zemědělců všech 6 kandidátů.